Jako z filmu

13. listopadu 2018 v 17:31 | Anex |  V noci
Vypadalo to na normální večer u telky. Takovej ten pohodovej pondělní večer. Jenže to bych vám pak neměla o čem psát.
Přišla mi zpráva, že kamarád z daleka má u nás koncert. Tak jsem se rozhodla, že se teda pojedu podívat. Vzhledem k tomu, že mám slabost pro muzikanty a ještě k tomu tam byl další kluk, kterej se mi docela líbil, tak mi příprava zabrala něco kolem hodinky. Po nasazení fasády na ksicht, vyfoukání vlasů, osmkrát změněnýho oblečení, jsem konečně dorazila na místo. No bylo to v nějakym sklepě, kde byla tma jak v pytli, takže jsem se vlastně nemusela zas tak snažit. Ale každopádně to není ta pointa příbehu...
Koncert probíhal skvěle, víno a pivo teklo proudem a blížil se čas konce. Zatím to nevypadalo, že by se R. k něčemu měl. Jakoby docela mě to štvalo, když jsem si s tim čančáním dala takovou práci. Tak jsem si ho přitáhla k sobě a dala mu pusu. (Ne)překvapivě se nebránil. Koncert končil a já si říkala, že to je opravdu super večer. Jak moc jsem se spletla...

 

Párty cesta pražskými univerzitami

3. října 2018 v 16:36 | Anex |  V noci

Ráda pořádám akce. Ráda se akcí, kde je spousta mladýh lidí a a lkoholu účastním. A ráda spojuju lidi. A soupeření mezi univerzitami ve finále ty vztahy utužuje taky. Ale klasicky se to nějak zvrtlo a já vzala utužování vztahů mezi univerzitama trochu moc doslova.

Každá univerzita má svou barvu, a tak je v den hokejové bitvy velmi snadno poznat, kdo kam patří. Ale nejde jen o samotný hokej, jde o pivo. Především. A to se začíná pít už před samotným zápasem, kterému předchází pochod.

I když nejsme (co se týče těhle akcí) nejpočetnější, tak průvody na HB bývají skvělé. Začíná se u Strossu a za pravidelného doplňování tekutin, vyřvávání podpůrných hesel a třískání a pískání čimkoliv, co vydávalo zvuk (čím hlasitější, tim lepší), se pokračuje k hale.

Fandění sbližuje. To mi věřte. Po každém gólu objímáš všechny kolem sebe a všude se vznáší takovej ten přiblbej pocit štěstí. A láska ♥ Tý bylo teda na hokejový bitvě docela dost. Stejně jako alkoholu. No, ono to jde vlastně jedno s druhým.

Vyhráli jsme!!!! Zase... a přesunuli jsme se na afterparty, která se konala taky v aréně, ale dole, za tribunami. Zní to skvěle dole za tribunami. Ale vlastně tam bylo strašně málo místa, velká fronta lidí, který se tam nemohli vejít. Ale o to líp se seznamovalo.


Chapadla důvěry

24. ledna 2018 v 18:23 | Anex |  Sama
Je krásný mít někoho rád. Věřit mu. Být tu pro něj. A ještě krásnější je, když to ten druhý oplácí.
Co se ale stane v tu chvíli, kdy pouze jeden dává, druhý bere, a nevrací?

Nejdřív si toho nevšímáš, přes lásku nevnímáš chamtivost chapadel stahujících a vycucávajících tě jako houbu. Ale ty chapadla se obmotávají silněji a silněji a ty už nemáš šanci uniknout. Jak tě chapadla začínají mačkat, tak ty si začínáš uvědomovat bolest. Zezačátku je to jen mírný tlak, ale s narůstající intenzitou tě bolest víc a víc probírá do reality. Až jednou otevřeš oči a uvědomíš si, že z tebe skoro nic nezbývá. Nejhorší na tom ale je, že během té doby, kdy jsi stahován víc a víc, začínáš se s chapadly sžívat. Bereš je jako součást sebe bez které se nedá žit.
Proto odtržení tak bolí.
 


Monogamní společnost je out?

4. ledna 2018 v 21:42 | Anex |  Ve dvou
Oficiálně je statistika rozvodovosti nad 50%, ale podle mě je to číslo v realitě ještě vyšší. Jsme teda na určtym bodě vývoje společnosti, kdy pro nás přestává byt slib jedné osobě po zbytek života tím nejzásadnějším. Ať už jde jen o vztah, nebo pak tu vyšší metu - manželství. Proč si lidi něco slibují, když pak nemají tendence to dodržet. Většina kamarádů kolem mě má rodiče od sebe, já na tom nejsem jinak. A podle všech studií my, mileniálové, nemáme potřebu se vázat, co se týče vztahů, hypoték a třeba i země, kde budeme žít. Není teda jednodušší rovnou nic neslibovat, nebo se domluvit prostě jinak?
Já sama jsem se s tím setkala, srdci prostě neporučíš. Není to všechno jednoduchý, černobílý.
Tak jsem se rozhodla se s dvěma svými příběhy podělit. Dva zadaní chlapi, co mi zamotali hlavu a sami si ze svého závazku nic moc nedělali....

Je správný užívat si naplno?

7. prosince 2017 v 15:50 | Anex |  V noci
Vždycky jsem hrozně přemejšlela, co ty lidi na těch drogách vlastně viděj.
Vždycky jsem se jenom koukala jak nacvičenym pohybem nastrkujou precizně uříznutý brčka do svejch vyfoukanejch rypáků a zkušeně natahujou lajny chemickejch sraček.

fuj


Jeden byt, jeden pokoj, jedenáct lidí.
Tak by se dala charakterizovat kalba u felláků v centru města.
Ale pouze zvnějšku. Co se děje za červenými záclonami je pro obyčejnýho smrtelníka nepředstavitelný.
Když se tahle smečky vyplazí do čtvrtýho patra a s radostným uspokojením usedne na obrovskou rozkládací postel, která vypadá, jak kdyby zažila koncentrák, je večer jasnej. Rozhodně se tam nikdo nikdy neplahočí s prázdnou. O chlast neni nouze. A nejen o to.
Takzvané předkaly pro felláky znamenají to, co průměrný člověk na párty vypije za večer. S celou třídou kamarádů.
Rum se netočí po panácích, ale po litrech a brzy se jich po miniaturním bytečku valí víc než dost.

Řeknu to takhle, dokud se lidí bojí, tak je to dobře.
Jakmile se bát přestanou, je to v prdeli.

Sex s láskou či bez lásky?

6. prosince 2017 v 21:57 | Anex |  Ve dvou
Nedávno po pár sklenkách (ok, tak flaškách), jsme rozproudili celkem zajímavo debatu.
Jak je to vlastně se sexem a citama u mužů a žen? Kde je ta hranice, kdy se z čistýho sexu stává něco víc?
My jsme si vybrali takový tři základní kategorie:

1) NEZÁVAZNÝ SEX
Čistě sexuální vztah, kdy jeden od druhého nic nečeká. Netráví spolu volný čas a v sobotu ráno si jde každý po svém. Může nastat jednou či opakovaně.

MUŽI
Častější typ "vztahu" než u žen. Muži dokáží lépe oddělovat city a pouze uspokojovat své potřeby. Nemají tak často potřebu se vázat a přecházet až k bodu 3.

Další články


Kam dál