Jak jinak

2. března 2016 v 22:42 | Anex |  V noci
Ozývají se rány na dveře. Sakra, na moje dveře. Co se mi to děje?! Asi mi praskne hlava!
"Vypadni už z tý kabinky, taky tam potřebujeme!"
S námahou se zvednou a vypotácím se ven. Co se to děje? Vždyť jsem měla jen tři piva a dva drinky od barmana. Nenechala jsem je nikde ležet, na to si dávám pozor. Ale proč se mi tohle děje?
Rychle do sebe klopím další půllitr vody. Už to ve mně žbluňká jak v rybníku. Nějakým záhadným způsobem dopluju do naší lounge za ostatními a za chvilku mi před nosem stojí další sklenice vody.
Jak se sakra tohle stalo?!



"Týjo, máš oči jak sova," konstatuje překvapeně M.
Aha, tak tohle neni dobrý.
Voda stále nepomáhá a já začínám pomalu chápat, že nejsem opilá. Že se na světě ještě najdou takový svině, který házej mladejm holkám sračky do pití.
Ale proč?

Nejenom ty a já, ale celej svět je jako kolotoč a já se na něj dívám jakoby z povzdálí. Všechno se točí a mrská, hudba pluje mezi barovými stoličkami a lidi se ve světlech stroboskopů pohybují jako šílenení. Já po pár pokusech to vytancovat připomínám spíš uvadlou lijánu. Po 10 minutách to vzdávám.
Vypadnu ven na vzduch, kde se mi udělá o něco líp. Pořád mám ale pocit, že vidím zvuky a slyším barvy.

"Ty sis něco vzala?"
Ne, panebože, nejsem tak blbá,aby se tady ze mě stala klimbající zombie s neovladatelnou motorikou.
Možná jsem neměla flirtovat s tím barmanem...

Najednou mi svitne a vzpomenu si na poslední věc, kterou mi ten fakin barman řekl.
Další drink už potřebovat nebudeš, kočičko.

A měl pravdu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama