Leden 2018

Chapadla důvěry

24. ledna 2018 v 18:23 | Anex |  Sama
Je krásný mít někoho rád. Věřit mu. Být tu pro něj. A ještě krásnější je, když to ten druhý oplácí.
Co se ale stane v tu chvíli, kdy pouze jeden dává, druhý bere, a nevrací?

Nejdřív si toho nevšímáš, přes lásku nevnímáš chamtivost chapadel stahujících a vycucávajících tě jako houbu. Ale ty chapadla se obmotávají silněji a silněji a ty už nemáš šanci uniknout. Jak tě chapadla začínají mačkat, tak ty si začínáš uvědomovat bolest. Zezačátku je to jen mírný tlak, ale s narůstající intenzitou tě bolest víc a víc probírá do reality. Až jednou otevřeš oči a uvědomíš si, že z tebe skoro nic nezbývá. Nejhorší na tom ale je, že během té doby, kdy jsi stahován víc a víc, začínáš se s chapadly sžívat. Bereš je jako součást sebe bez které se nedá žit.
Proto odtržení tak bolí.

Monogamní společnost je out?

4. ledna 2018 v 21:42 | Anex |  Ve dvou
Oficiálně je statistika rozvodovosti nad 50%, ale podle mě je to číslo v realitě ještě vyšší. Jsme teda na určtym bodě vývoje společnosti, kdy pro nás přestává byt slib jedné osobě po zbytek života tím nejzásadnějším. Ať už jde jen o vztah, nebo pak tu vyšší metu - manželství. Proč si lidi něco slibují, když pak nemají tendence to dodržet. Většina kamarádů kolem mě má rodiče od sebe, já na tom nejsem jinak. A podle všech studií my, mileniálové, nemáme potřebu se vázat, co se týče vztahů, hypoték a třeba i země, kde budeme žít. Není teda jednodušší rovnou nic neslibovat, nebo se domluvit prostě jinak?
Já sama jsem se s tím setkala, srdci prostě neporučíš. Není to všechno jednoduchý, černobílý.
Tak jsem se rozhodla se s dvěma svými příběhy podělit. Dva zadaní chlapi, co mi zamotali hlavu a sami si ze svého závazku nic moc nedělali....